100 odpovědí na životní otázky (e-kniha)

Werner Huemer

4,99 €
Maksuga
Saatmiskulud


Saadavus: Laos

4,99 €
Maksuga
Saatmiskulud


Kirjeldus

Detailid

Většina lidí vychází otevřeně nebo mlčky z toho, že není v našich silách odpovědět na „poslední otázky života“.
I když člověk připustí, že existuje také svět za viditelnými věcmi, Bůh, další život po pozemském životě, reinkarnace, osud… zbývá mnoho dalších otázek:

Je osud spravedlivý? Existuje i nezasloužené utrpení? Opakují se inkarnace donekonečna? Jsou nemoci podmíněny karmou? Jak člověk dosáhne v životě štěstí? Vyplní se katastrofická proroctví?
A docela nakonec: Jaký má celý ten životní kolotoč smysl?
Ukazuje se, že na všechny tyto otázky existují smysluplné odpovědi.
Autor pracuje jako šéfredaktor německého časopisu Gralswelt (Svět Grálu). Odpovědi uspořádal tak, aby pomáhaly myslícímu čtenáři při hledání svého vlastního názoru na celkový obraz světa.

Lisainformatsioon
Autor Werner Huemer
ISBN 978-3-87860-538-6
Vorming E-kniha ve formátu epub/mobi (no ochrany proti kopírování / no DRM)
Keel Čeština
Eelvaade

Eelvaade

Existuje vědomí po smrti?

 

Mám velký strach ze smrti a ze ztráty vlastního vědomí po smrti. Nemám žádné vzpomínky na dřívější životy, a tak si ani neumím představit, že bych se znovu narodil v jiném těle. Může člověk o tom všem skutečně něco vědět, nebo si svou vírou v život po životě či v převtělování jenom něco namlouváme?

 

 

Strach ze smrti je velmi rozšířený, protože v naší společnosti je toto téma většinou tabu, a kdo o ní přemýšlí, zůstává se svými myšlenkami sám. Navíc materialistický světonázor, který v současnosti převažuje, strach dále zvětšuje. Pokud lidé věří, že člověk je jen tělo, tedy souhrn kůže, svalů, kostí, orgánů a mozkových buněk, je samozřejmě nasnadě otázka, co z něj, tedy z člověka, vlastně může zůstat, když se po smrti přece všechno rozpadá.

Domněnka, že člověk je jen tělo, však při bližším posuzování nemá žádný reálný podklad. Tuto představu vyvrací už jen skutečnost, že máme „vnitřní svět“ nebo „vnitřní život“. Tedy že například dokážeme milovat nebo vnímat krásu. Všechno typicky lidské je nemateriální povahy. Pomyslete třeba jen na svou schopnost poznávat a uvědomovat si. Vaše vědomí, Vaše „já“se přece nemění s obnovováním tělesných buněk. Ani nestárne, nýbrž prochází procesem zrání a vývoje na základě vlastních životních zkušeností. V procesu uzrávání vědomí spočívá také smysl našeho života, a tento proces smrtí těla nekončí.

Vámi nastolená otázka vzpomínek souvisejících s reinkarnací má vícero aspektů. Jednak je nutné rozlišovat mezi „pamětí“ (= více nebo méně rozvinutý registr, skladiště v mozku) a „vzpomínkou“ (= duševní zkušenost, kterou lze za denního vědomí vyvolat z paměti). Ztráta paměti ještě neznamená ztrátu vzpomínek, a už vůbec ne ztrátu vědomí. Schopnost uchovat vzpomínky je duchovně-duševní vlastností a jako taková nemá nic společného s tělesným mozkem. Nemateriální duše – a s ní i vědomí – existuje po tělesné smrti dál.

Víra v život po smrti se tedy může stát pevným přesvědčením, zahloubá-li se člověk do této problematiky a spojí si ji s vlastními zážitky a zkušenostmi. Proto by bylo přínosné, kdyby se téma smrti již přestalo tabuizovat. Pak by možná v naší společnosti získala na váze i ta mnohá svědectví o zážitcích z onoho světa, jež jsou již po desetiletí zaznamenávána v rámci výzkumu umírání, a také líčení lidí, kteří si přece jen na svůj minulý život vědomě vzpomínají.